Jak vzniká obraz?

 

Každý obraz je poměrně technologicky náročná záležitost:

 

Příprava plátna

Nejprve je potřeba nachystat plátno, používám výhradně lněné, nejlépe ze středoevropského lnu, dobře se napíná a je velmi pevné. Důležitý je tzv. „blindrám“ napínací rám, nejlepší je borové lepené dřevo, kroutí se totiž nejméně. U větších rámů je nutné zpevnění příčkami, aby se nekroutil. Ve vyjímečných případech má plátno takovou sílu, že dokáže rám prolomit.

 

 

     

lněné plátno a blindrámy

 

Klížení a podklad

Podklad slouží k oddělení barvy, která by surové plátno naleptala a poškodila. Podklad může být bezbarvý, či různě tónovaný. Důležitá je jeho "savost" tj. shcopnost částečně pohlocovat barvu. Plátno několikrát klížím, klíh slouží jednak k vypnutí plátna a především izoluje plátno od barvy, která je kyselá a plátno by časem poškodila. Lépe řečeno narušila strukturu vláken.

 

Malba

Potom začíná první vrstva, ta slouží k rozvržení kompozice, základním barevným plánům a podmalbou pro detaily.  Používám výhradně olejové barvy, které umožňují jemnější barevné přechody, protože tuhnou velmi dlouho. Tuhnutí trvá většinou 3-10 dní, kdy barva je už téměř suchá. Nejrychleji tuhnou okry, naopak nejpomaleji permanentní žluté a červené.

 

      

 

olejové barvy v katalogu a realitě

 

Obraz maluji na několik vrstev, tak aby barva byla jednak plastická a také aby zůstala zachována textura plátna.

 

          

 

Jednotlivé kroky při vzniku obrazu

 

Závěrečné laky

Když obraz dokončím, nechám jej „uzrát“ tj. nechat řádně vytuhnout barvy. Následně jej lakuji, používám buď matný, nebo saténový lak. V případě, že vím, kde bude obraz instalován, používám do hůře osvětlených prostor „satén“ a na přímé světlo „mat“. Podepisuji je zásadně zezadu.

 

    

 

Podepsané a zabalené obrazy, určené k převozu na výstavu

 

Kde vzniká obraz?

 

Obrazy skicuji víceméně kdekoliv, ale místa, kde vznikají jsou dvě V Praze a v Lísce.

 

 

   

 

Jeden atelier mám v Praze, poměrně atypický dvoupatrový mezonet s nákladním výtahem a pčekvapivě hezkým výhledem, který je dán i tím, že atelier se nachází v 10. a 11. patře.

 

  

 

Ten druhý mám v Lísce, malé vesnici, kde jsem vyrůstal a atelier si i sám postavil. Je malý, ale naprosto dostatečný. Raději mám ten menší, má své nezpochybnitelné kouzlo a také mám pocit většího kontaktu s okolím.

 

Instalace

 

Při tvorbě výstavy je důležité rozvržení obrazů dle velikosti, nasvícení, odstupu a tak dále. Instaluji většinou s kurátory, dlouhodobě spolupracuji s Reou Michalovou, Martinou Vítkovou, Veronikou Marešovou, Renatou Mužíkovou, Jolanou Partor, Pavlem lagnerem a Adamem Hnojilem.

Mají pro práci cit a většinou velmi dobře znají výstavní prostory a jejich možnosti. Velmi důležité je i to, že jsou schopni nabídnout jiný pohled na obrazy, než ten autorův. Samotná instalace obsahuje hodně měření, ladění osvětlení, zkoušení průhledů, ladění popisek a nakonec lehkou nervozitu před zahájením.