O Miloňovi z Kravího vršku se vědělo, že je psychiatr. Velkou část života se zabýval freudiánskou psychoanalýzou. Doba byla zlá. Klientů stále ubývalo, až jednoho dne zavřel dveře i za posledním. A co teď, říkal si. Aby si ukrátil dlouhou chvíli, začal vyhledávat na internetových tržištích pornografické stránky. Videa začal stahoval na cédéčka. Velice rychle tomu úplně propadl. Dlouhé zimní večery byly náhle o poznání kratší. Až se jednou kufr naplnil. Miloň se rozhodl pro „morální detox“. Teple se oblékl, nazul holínky, popadl loďák s pornografií a odjel autobusem do dvě stě kilometrů vzdálených Krušných hor. S objemným zavazadlem se doplahočil na odlehlé místo v lese. Ujistil se, že je tam sám a „poklad“ zakopal. S klidným srdcem se vrátil domů. Po čase se u něj začaly objevovat vtíravé myšlenky. Zdálo se mu, že po něm lezou myši a jiné potvory. Vydržel to jen do jara. Vzal znovu lopatku a velký igelitový pytel a vyrazil zpátky na místo, kde kufr s pornem zakopal. Kufr tam byl. Sice už notně plesnivý a zapáchal jak čert, ale byl tam a cédéčka v něm. A tak ten podivný náklad odvezl v pytli domů. Chvějícíma se rukama jej rozbalil a když zjistil, že většina cédéček funguje, ta úleva se slovy popsat ani nedala! S klienty už nepočítal.
